V horkém dusném odpoledni těsně před bouří jsme se vypravili měřit teplotu a vlhkost vzduchu (6.6.2019).Měřili jsme vlhkoměry s teploměrem (přístroje neměly externí čidlo, velmi dlouho trvalo ustálení rovnováhy a nebyly úplně přesné).

Měřili jsme na třech stanovištích:

1. v malém parčíku mezi paneláky – travnatá plocha, keře, stromy, asfalt, dlažba a jako vodní plocha malé pítko
2. na rozpálené asfaltové ploše (nově vybudované nad přízemními garážemi). Na této ploše nic neroste, je to jen rovná velká plocha pokrytá asfaltem.
3. na kraji nově vybudovaného dětského hřiště (povrch je asfalt pokrytý gumou). Zde jsme porovnávali teplotu a vlhkost této plochy a vedlejší plochy s trávou a také s hliněnou plochou pod stromem. V té době již bylo slunce zastíněno bouřkovými mraky a všechny plochy již byly delší dobu ve stínu.

Naše závěry:

Nejvíce teplá a zároveň nejsušší byla velká asfaltová plocha (teplota 33,1°C, vlhkost 37%). U pítka byla teplota nižší a vlhkost vyšší, ale ve srovnání s travnatým povrchem tyto výsledky moc výrazně nevyšly (teplota 29,7 °C a  29,9°C, vlhkost 44% a 40%). Nejzajímavější bylo měření na okraji hřiště. Výsledky ze 3 přístrojů ve stejném čase:

• asfaltový povrch pokrytý gumou – teplota 32,0°C, vlhkost 40%
• hliněný povrch bez trávy pod stromem – teplota 28,7°C, vlhkost 43%
• tráva – teplota 29,2°C, vlhkost 46%

Obecné závěry dětí:

• teplota a vlhkost vzduchu je velmi ovlivněná použitými materiály
• voda se do vzduchu dostává nejen z vodních ploch, ale i z rostlin, které ji vypařují

Děti byly seznámeny se zobrazováním pomocí termokamery (teplejší místa žlutě, chladnější červeně, studenější modře). Každé družstvo zkusilo zobrazit snímek termokamerou –  kreslili „termofotku“ dle svých představ. Poté porovnali svoji představu s obrazem v termokameře. Představy odpovídaly realitě – asfalt a kovové prvky nejteplejší, tráva a stromy chladnější, pítko s vodou nejchladnější. Akorát na jednom trávníku už byla tráva částečně vyprahlá, proto zežloutla. Na reálném termosnímku se také ukázala jako teplejší místo.

Ve čtvrtek 29.5. jsme zkoumali vypařování vody rostlinami. Byl teplý slunečný den po úterním vydatném dešti. Každá skupina obdržela igelitový sáček nebo malou igelitovou tašku a provázek. Vybrala si rostlinu, kterou obalila igelitem a u země zavázala provázkem (rostliny odpovídaly velikosti sáčku). Bez dalšího zalévání nechala rostlinu ve vězení. Přibližně po 15 minutách každá skupina viděla na sáčku z vnitřní strany kapičky vody. Rychlý viditelný výsledek většinu žáků překvapil. Nejméně výrazný byl pokus pro lociku kompasovou, traviny i jiné byliny vysrážely vody více. Tento pokus jasně demonstroval, kolik vody rostliny vypařují do ovzduší.

V rámci aktivity žáci vybírali správné odpovědi a skládali puzzle.