Cesta kapky

Cykly vody a téma sucha pro nás byly častým námětem diskuzí po celou dobu dvouleté třídní spolupráce, ať už v hodinách přírodovědy nebo i světa člověka. Proto jsme se s nadšením vrhli i na hru Cesta kapky, kterou jsme hráli na poklidné školní zahradě uvnitř školského bloku mezi ulicemi Křesomyslova a Boleslavova. Pro hru jsme si poněkud upravili pravidla, resp. nečekali jsme až se v pravé části nahromadí 20 kapek, ale opakovaně jsme hráli s dvaceti kapkami a nechali je buď odtéci nebo vrátit se k nám hned. Matematika byla neúprosná a vždy nám voda odtékala více do právě části. Z počátku děti byly netradičním cílem hry překvapeny, ale pak její koncept přirozeně pochopily.

Učitel byl příjemně překvapen, že ve všech skupinách byla cítit nevole, když jim konkrétní kapka např. jen tak stekla po střeše či asfaltovém parkovišti do kanalizace a pak řekou „…šup až do moře“.  A nejvíce pak reflexí dětí vůči ze hry získané zkušenosti, kdy si plně uvědomovaly napříč pracovními (v tomto případě herními) skupinami vliv povrchu, na který dopadají srážky, s ohledem na potenciál, že se voda udrží v krajině. Skvělý úvod pro pokusy s absorbcí povrchů, které nás čekaly v dalším bloku věnovaném projektu.