V závěrečném shrnutí se týmy sešly, prezentovaly navzájem výsledky svých měření a v řízené hromadné diskuzi jsme dospěli k závěru, že mapy znečištění ovzduší rozdávané k aktivizačním úkolům sedí. Tj. – koncentrace oxidů síry jsme zjistili pomocí bioindikátorů (lišejníků) – prašnost z dopravy potom roste úměrně dopravnímu zatížení místa (viz. nárůst dopravy a znečištěním prachovými částicemi západním směrem k autobusovému nádraží Praha-Florenc).

V další hodině přírodovědných praktik žáci měřili dopravní zatížení vybrané Pernerovy ulice. Z měření vyplynulo, že největší dopravní zatížení je v její západní části u ústí k autobusovému nádraží Praha – Florenc (odhad pro odpolední špičku až 720 aut/hodina), naopak nejklidnější je ulice v části u školy, kde je výrazně omezený průjezd (odhad v odpolední špičce 50 aut/hodina).

V hodině přírodovědných praktik proběhlo měření a vyhodnocení výsledků prašnosti v ulici Pernerova. Celkem bylo šest lokalit, z toho pouze u čtyř se nám dochovaly vzorky (došlo k čištění ulice a ještě byla vichřice). Z měření vyplývá, že nejvyšší prašnost v ulici Pernerova je v její západní části ústící u autobusového nádraží Praha-Florenc. Naopak východní úsek u naší školy vykazuje nízkou prašnost, a znečištění bylo spíše organického púvodu (úlomky listů, květy apod.).

V rámci přírodovědných praktik jsme realizovali úkoly týkající se škodlivin v pražském ovzduší. V aktivizační části dvouhodinovek jsme realizovali úkoly týkající se znečištění – lokalizace Karlína do map znázorňujících znečištění – vytipovali jsme největší zdroje znečištění v naší městské části – dopravu a staveniště (zvýšené koncentrace oxidů uhlíku, dusíku, prachových částic a benzenu).

V druhé části hodiny jsme prošli spalovací proces pomocí hry a zjistili jsme, jak je těžké v atmosféře zůstat „čistým“ kyslíkem a nezaplést se cestou s jinými prvky.

Jako jednu z časně jarních aktivit jsme realizovali pátrání po stromových lišejnících v okolí školy – v Kaizlových sadech vyšel jako nejhojnější lišejník Parmelia sulcata, dále byly zastoupeny druhy Hypogymnia physodes, Chrysothrix candelaris, Lecanora chlarotera, Parmelia caperata, Parmelia subrudecta. Dle očekávání jsme nenalezli provazovku Usnea, jelikož ta roste jen při koncentracích SO2 nižších než 10 mikrogramů na metr krychlový.

Na zkoumané lokalitě v Pernerově ulici rostly hlavně na javorech a jerlínech druhy H. physodes, Ch. candelaris, L. caperata. Výskyt byl četnější ve východní části ulice (v západní jsou poměrně nově vysazené jerlíny a četnost lišejníků je tedy nižší.

Karlín, tedy dle našeho pozorování náleží do oblasti s poměrně nízkou koncentrací SO2 v ovzduší, rostou zde totiž druhy, které tolerují koncentrace nižší než 20 mikrogramů na metr krychlový.