ZŠ Pod Marjánkou, Pod Marjánkou 2/1900, Praha 6, 160 00

Zeleň ovlivňuje mikroklima svého okolí - výpary obohacuje ovzduší o vodní páry, snižuje prašnost v ovzduší, zmírňuje extrémní teploty, snižuje rychlost větru, vysušování půdy a zvvyšuje zasakování srážkové vody.

Projektové aktivity (klíčové označeny *):

  • * Význam rostlin pro malý vodní koloběh
  • Zkoumání prašnosti ovzduší s využitím listnatých a jehličnatých dřevin
  • * Zkoumání lokality z hlediska množství zeleně
  • Zkoumání teplotních poměrů lokality
  • Zeleň ve městě - důležité pojmy
  • Co umí městská zeleň

PROČ JE ZELEŇ TOLIK DŮLEŽITÁ?

Zeleň je nezastupitelnou složkou městských sídel. Většina lidí vnímá vegetační kryt (spolu s členitostí terénu a sítí vodotečí) jako jeden z nejdůležitějších prvků utvářejících krajinný ráz města. Estetická a urbanistická funkce městské zeleně je nepochybná: díky ní vnímáme městské prostředí jako krásnější a příjemnější.

Zeleň plní i řadu funkcí ekologických: vytváří zdroje potravy a útočiště (tzv. ekologické niky) pro mnoho živočichů (především ptáky, savce, bezobratlé živočichy), čímž celkově zvyšuje diverzitu (rozmanitost) organismů.

Rostliny, především stromy, chrání svými kořeny půdu na svazích před erozí. Zpevňují i břehy vodních toků.

Neopomenutelné jsou také estetické funkce: zeleň spoluutváří krajinný ráz města, umožňuje nám vnímat střídání ročních období a má kladný vliv na naši psychiku.

VÝZNAM ZELENĚ PRO MIKROKLIMA

Poněkud opomíjené, ale velmi významné jsou mikroklimatické funkce zeleně. Těchto funkcí je přitom celá řada.

V procesu fotosyntézy rostliny využívají sluneční záření, vodu a vzdušný oxid uhličitý k tvorbě glukózy (tzn. cukru) a kyslíku. Ačkoli také rostliny dýchají kyslík, jeho produkce v procesu fotosyntézy je vyšší, než spotřeba při dýchání. Zeleň tedy produkuje značné množství kyslíku.

Pro rostliny je nezbytný neustálý příjem vody, a to nejen pro samotnou fotosyntézu, ale také k transportu látek uvnitř rostlinného těla. Rostliny neustále přijímají vodu kořeny a vydávají vodu listy. Vypařováním vody se tělo rostlin chrání před přehřátím. Rostlina ovládá výpar vody především zavíráním a otevíráním listových průduchů. Objem vypařené vody záleží nejen na druhu a stáří rostliny, ale také na momentálním množství vody v půdě a rostlině, na teplotě a vlhkosti vzduchu. Většina stromů v našich podmínkách vypaří ve vegetační sezóně 10 až 200 l vody za den. Jedno z předních míst zabírá olše lepkavá, která roste v podmáčených půdách. Vypaří až 180 l vody denně. Dospělá bříza s 200 tisíci listy vypaří průměrně 70 l vody denně, za horkého dne až 400 l.

Voda vypařená z rostlin přirozeně zvyšuje vlhkost vzduchu. Rozdíl v množství vody vypařené ze stromu a přímo z půdy je obrovský, neboť plochy listů stromu mají v součtu několikanásobně větší plochu než půda, na níž roste. Plocha listů dosahuje u středně velkého stromu až několika set čtverečních metrů. Například 25 m vysoký buk s korunou o průměru 14 m má listovou plochu 1600 m2, což je velikost čtyř basketbalových hřišť.

V důsledku odpařování vody zeleň také ochlazuje okolní prostředí. Lze to dobře vidět na termovizním snímku, pořízeném speciální kamerou citlivou na infračervené záření. Barvy na snímku nejsou skutečné, nýbrž vypovídají o teplotě daného povrchu. Nejteplejší povrchy jsou na snímku červené, chladnější žluté a zelené, nejchladnější modré. Nejteplejší povrchy jsou plech, beton, asfalt, které záření odrážejí zpět do vzduchu. Naopak zeleň záření pohlcuje. Nejchladnější bývají vzrostlé stromy. Tento rozdíl je markantní zejména v horkých dnech. Prostřednictvím vlhkosti a teploty vzduchu tedy zeleň výrazně ovlivňuje mikroklima daného prostředí.

Díky bohatému kořenovému systému je zeleň navíc schopna zadržování (retence) vody např. i v obdobích sucha, pomáhá udržovat hladinu podzemní vody.

K dalším mikroklimatickým funkcím zeleně patří např. schopnost zachycovat jedovatý přízemní ozón i vzdušný prach. Prach se usazuje na listech a při dešti je spláchnut na zem. Vzrostlé dřeviny plní funkci hlukové bariéry a zmírňují proudění větru, zabraňují vzniku vzdušných vírů a prudkým nárazům větru.  

1) * Význam rostlin pro malý vodní koloběh

Anotace

Ve škole či jejím okolí provedou týmy jednoduchý experiment, jímž prokážou, že rostliny vypařují vodu. Dozví se zajímavosti o vodním režimu rostliny. Zopakují si, jaký význam mají rostliny pro malý vodní cyklus.

Cíle

Žák vlastními slovy popíše vodní režim rostliny.

Žák vysvětlí rozdíl mezi vypařováním vody z půdy a z rostliny.

Žák objasní význam rostlin pro malý vodní cyklus.

 

Místo

Blízké okolí školy, při nepříznivém počasí interiér školy.

 

Potřebný čas

30 minut.

 

Pomůcky

Provázek,

pro každý tým: pracovní list č. 17, sáček do odpadkového koše, propiska, tvrdá podložka na psaní, láhev s 1 litrem vody.

 

Příprava učitele

Sledovat počasí 48 hodin před pokusem. Opatřit klubko provázku. Zajistit, aby si týmy vzaly do terénu propisku, tvrdou podložku na psaní a minimálně 1 l vody v láhvi.

 

Pracovní postup

Tento jednoduchý experiment dokazuje, že rostliny uvolňují vodní páru. To však učitel žákům neprozradí! Pokus lze provést v místnosti i v exteriéru na rostlině rostoucí ve větším květináči či truhlíku nebo v záhoně. Nejlépe funguje na listnatých dřevinách a víceletých bylinách, které jsou nižší než 50 cm a mají měkké listy. U sukulentních rostlin a ostatních rostlin s tuhými listy či jehlicemi lze pokus provádět jen v časovém úseku delším než 24 hodin. Provádíme-li pokus v terénu, je nutné zvolit den bez deště, kdy bude teplota vzduchu minimálně 18 °C ve stínu. Přímé sluneční záření výpar urychluje.

 

V úvodu učitel popíše žákům pokus, který budou provádět. Zeptá se jich, co bude pravděpodobně výsledkem pokusu a co tímto pokusem zjistí. Žáci vyjadřují své nápady. Poté učitel rozdá týmům pracovní list č. 18 a sáček. Týmy si v okolí vyberou rostlinu podle učitelovy specifikace. Ideální je, pokud týmy zvolí různé druhy rostlin. Učitel vyfotografuje zvolené rostliny a také žáky při práci.

 

Žáci navléknou celou rostlinu do sáčku a u země ho stáhnou provázkem. Do zeminy okolo rostliny vylijí velmi pomalu (v průběhu 2 minut) 0,5 l vody. Pokud se voda do půdy stále vsakuje, přilijí další 0,5 l vody. Poté čekají 15 minut, mohou zblízka sledovat, zda se sáček rosí. Zatímco žáci čekají na výsledek pokusu, zamyslí se nad úkoly v pracovním listu č. 17.

 

Po 15 minutách týmy zhodnotí výsledek svého pokusu, podívají se rovněž na výsledky ostatních týmů. Porovnají množství vody sražené na sáčku. Pokud některému z týmů pokus nevyšel, učitel se žáky se snaží vypátrat příčinu.

 

V závěru se učitel ptá: „Co se stalo se sáčkem? Kde se voda vzala? Jak se do půdy dostává voda, kterou rostliny využívají? Jakou roli hrají rostliny v malém vodním cyklu?“ Učitel zdůrazní, že rostliny uvolňují páru neustále, nikoliv jen po zalití, a že zalití rostliny pouze zvýšilo množství vypařené vody.

 

Možná úskalí

Nevhodné počasí: rostliny nebudou v dostatečném množství vypařovat (vsakovat) vodu, je-li nízká teplota vzduchu nebo je-li půda nasycena po vydatném dešti. Pokus funguje jen na některých druzích rostlin.

 

Povinné výstupy

Za každý tým vyplněný pracovní list č. 17, fotografie zkoumaných rostlin, fotografie žáků při práci.

2) Zkoumání prašnosti ovzduší s využitím listnatých a jehličnatých dřevin

Anotace

Žáci jednoduchým pokusem zjistí, jak dřeviny zachycují vzdušný prach. Všimnou si, že opadavé listnaté dřeviny jsou prachem znečištěné méně než jehličnaté dřeviny a stálezelené dřeviny. Pochopí důležitost jejich vysazování ve městě, zejména podél rušných silnic.

 

Cíle

Žák porovná prašnost ovzduší ve vybraných lokalitách.

Žák vysvětlí, proč jsou listy dřevin v některých lokalitách silně znečištěné.

Žák zdůvodní, proč je vhodné vysazovat ve městě jehličnany a stálezelené dřeviny.

 

Místo

Problematická i kontrolní lokalita.

 

Potřebný čas

10 minut v každé lokalitě + čas na přesun na lokality.

 

Pomůcky

Pro každého žáka 2 vlhčené papírové ubrousky.

 

Příprava učitele

Sledovat počasí ve třech předchozích dnech.

 

Pracovní postup

Tento pokus je vhodné uskutečnit v den, jemuž předcházely alespoň 3 dny bez deště. Pokus provádí každý žák samostatně. Třída se přesune do problematické lokality, kde učitel rozdá každému jeden vlhčený ubrousek. Každý žák si zvolí jednu dřevinu, avšak ne zcela libovolnou. Třetina žáků si vybere jehličnan, druhá třetina žáků zvolí listnatou opadavou dřevinu a poslední třetina stálezelený keř. Žáci setřou důkladně listnatou či jehličnatou větvičku, a to hlouběji v koruně, výše než 1 m nad zemí. Ubrousek si ponechají. Žáci porovnají znečištění ubrousků použitých na třech různých typech dřevin.

 

Třída se přesune na kontrolní lokalitu, kde žáci dostanou druhý ubrousek a provedou totéž na stejných typech dřevin. Porovnají znečištění obou ubrousků a také ubrousky použité na různých typech dřevin. Ubrousky není nutné vyhazovat, nýbrž mohou posloužit při budoucí prezentaci.

 

Učitel se ptá: „Jaký podobný pokus jsme v minulosti prováděli? Jaké byly jeho výsledky? Co je zdrojem prachu? Jak nám škodí? Kde se prach usazuje v lokalitách, kde nerostou stromy?“ Žáci předkládají své návrhy. Učitel zdůrazní, že v zimním období, kdy jsou stromy neolistěné, je prašnost vzduchu mnohem vyšší. Proto je velmi důležité vysazovat ve městech stálezelené keře a jehličnany, které zachycují prach celoročně. Učitel doplní, že je-li znečištění ovzduší příliš velké, jsou i dřeviny ohroženy. Podél frekventovaných silnic si můžeme všimnout poškození v podobě různých skvrn na listech nebo rezavých jehlic.

 

Možná úskalí

Po dešti bude prach patrný pouze na jehličnatých dřevinách a stálezelených dřevinách s drsnějšími listy.

 

Povinné výstupy

Fotografie znečištěných ubrousků z obou lokalit, fotografie žáků při práci.

3) * Zkoumání lokality z hlediska množství zeleně

Anotace

S využitím ortofotografického snímku žáci mapují množství zeleně v problematické lokalitě. Zjistí, jaké přírodní krajině se městský ekosystém podobá z hlediska procentuálního zastoupení zeleně.

 

Cíle

Žák se orientuje na ortofotografickém snímku, porovná jej se skutečností.

Žák zmapuje pomocí ortofotografického snímku výskyt vegetace ve vybrané lokalitě.

 

Místo

Problematická lokalita.

 

Potřebný čas

45 minut + čas na přesun na lokalitu.

 

Pomůcky

pro každý tým: ortofotomapa vybrané lokality, pracovní list č. 18, tvrdá podložka na psaní, propiska, zvýrazňovací či obyčejné fixy 4 barev (červená, žlutá, zelená, modrá)

 

Příprava učitele

Zajistit, aby si týmy vzaly do terénu tvrdou podložku na psaní, propisku, fixy 4 barev.

 

Pracovní postup

Třída se přesune do problematické lokality. Každý tým dostane ortofotomapu části zkoumané lokality a pracovní list č. 18. Učitel žákům krátce vysvětlí, co je ortofotomapa a jak s ní zacházet.

 

Žáci společně s učitelem projdou celé území zobrazené na ortofotomapě a zkontrolují, zda stav zobrazený na ortofotomapě odpovídá aktuální situaci. Pokud se zastoupení zeleně nějak změnilo (výsadbou nebo vykácením stromů, novou výstavbou apod.), změny v ortofotomapě očíslují, zapíší do pracovního listu (úkol č. 1) a zhodnotí, zda se jedná o změnu příznivou či nepříznivou.

 

Hlavní část hodiny je věnována tomu, že žáci na ortofotomapě barevně vyznačí 4 různé zóny lišící se zastoupením vegetace čtyřmi různými barvami. Nejprve vyznačí červeně (nebo růžově) plochy bez vegetace (budovy, chodníky, pískoviště, tenisové kurty, bazény apod.), následně vybarví žlutě plochy s mírným zastoupením vegetace (např. travnatý povrch), poté vyznačí zeleně plochy s vysokým zastoupením vegetace (např. travnatý povrch s rozptýlenými stromy či keři, jejichž koruny se nedotýkají), a nakonec zvýrazní modře souvislé keřové či stromové porosty (koruny dřevin se dotýkají).

 

Na základě takto sestaveného plánu vegetace žáci seřadí zóny podle míry jejich zastoupení v dané lokalitě. Týmy doplní pracovní list. Učitel pořídí fotografie každé vegetační zóny a žáků při práci.

 

V závěru aktivity žáci na základě srovnání s různými přírodními oblastmi uvedenými v pracovním listu konstatují, zda považují množství vegetace ve zkoumané lokalitě za dostatečné. Připomenou si závěry předchozích aktivit z celku Zeleň. Učitel se ptá: „Proč je vysazený strom lepší než pouhý trávník? Proč je trávník lepší než holá půda?“

 

Možné úskalí

Časová náročnost.

 

Povinné výstupy

Za každý tým vyplněný pracovní list č. 18, plán vegetace (ortofotomapa s vybarvenými zónami), fotografie všech 4 vegetačních zón, fotografie žáků při práci.

4) Zkoumání teplotních poměrů lokality

Anotace

Žáci se seznámí s principem fungování termovizní kamery. Porovnají termovizní snímek s běžnou fotografií a zjistí, jak zeleň ovlivňuje teplotní poměry ve městě. Při výtvarné aktivitě se pokusí napodobit termovizní snímek.

 

Cíle

Žák vysvětlí princip fungování termovizní kamery a význam různých barev na termovizním snímku.

Žák na základě fotografie či podle skutečné situace nakreslí obrázek napodobující termovizní snímek.

Žák vysvětlí, proč je povrch zeleně chladnější než zpevněný povrch (např. beton, asfalt).

 

Místo

Problematická lokalita.

 

Potřebný čas

30 minut + čas na přesun na lokalitu.

 

Pomůcky

Pro každého žáka: papír A4, tvrdá podložka na kreslení, modrá, fialová, růžová, oranžová a žlutá pastelka,

pro každý tým: ukázky termovizních snímků.

 

Příprava učitele

Zajistit, aby každý žák měl papír A4, tvrdou podložka na kreslení a pastelky (modrou, fialovou, růžovou, oranžovou, žlutou barva)

 

Pracovní postup

Třída se přesune do problematické lokality. Každý tým dostane jeden ukázkový termovizní snímek a běžnou fotografii městské krajiny. Ačkoli se nejedná o snímek pořízený ve zkoumané lokalitě, žáci se na něm naučí rozeznávat teplotní poměry a uvědomí si souvislost mezi teplotou a množstvím vegetace.

 

Žáci mají za úkol porovnat oba snímky a objevit princip, jakým jsou použity barvy na termosnímku. Učitel se ptá: „Co představují jednotlivé barvy na snímku? Jakou barvou se zobrazuje městská zeleň a jakou barvou zastavěné plochy? Čím je to způsobeno?“Učitel vysvětlí žákům, že termovizní snímek je pořízen speciální kamerou, která rozlišuje teplotu povrchu předmětů. Rozdíly teplot jsou na termosnímku znázorněny barevně. Učitel se zeptá žáků, jak je možné, že ačkoliv na všechna místa svítí slunce přibližně stejně intenzivně, jsou některé povrchy teplejší než jiné. Žáci vyjmenují různé možnosti (např. záleží na barvě, odrazivosti povrchu, struktuře, tepelné kapacitě látky apod.). Poté učitel shrne, že některé povrchy záření pohlcují a jiné odrážejí zpět do vzduchu. Rostliny část záření využijí v procesu fotosyntézy k tvorbě glukózy. Chladnější povrch rostlin je způsoben také ochlazováním rostlinného těla při odpařování vody.

 

Každý žák si v problematické lokalitě stanoví jedno místo tak, aby bylo z hlediska zastoupení různých povrchů co nejrozmanitější, a následně se ho pokusí vyobrazit v barvách používaných termovizní kamerou. Učitel může místa vyfotografovat ze stejných pohledů, ze kterých je žáci kreslí, aby bylo možné později ve třídě porovnat skutečné snímky a „snímky“ žáků. V závěru hodiny si žáci prezentují svá díla.

 

Možná úskalí

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Od každého žáka výkres napodobující termovizní snímek (možno doplnit fotografií nakresleného úseku krajiny).

5) Zeleň ve městě - důležité pojmy

Anotace

Při luštění osmisměrky a následném rozboru se žáci seznámí s hlavními pojmy týkajícími se městské zeleně. Uvědomí si různé způsoby, jakými zeleň zlepšuje mikroklima ve městě.

 

Cíle

Žák objasní pojmy diverzita, retence, chlorofyl.

Žák objasní princip fotosyntézy a dýchání.

 

Místo

Třída, ideálně vybavená projektorem či interaktivní tabulí.

 

Potřebný čas

45 minut.

 

Pomůcky

Pro každý tým: pracovní list č. 19.

 

Příprava učitele

Není nutná.

 

Pracovní postup

Učitel uvede hodinu tím, že bude zaměřená na funkce, které městská zeleň (dřeviny i byliny) plní. Vyzve žáky, aby jmenovali některé vlivy zeleně, které poznali při předcházejících aktivitách. Žáci vyjadřují své názory.

 

Učitel dá každému týmu pracovní list č. 19. Úkolem je vyluštit osmisměrku (nalézt co nejvíce slov, které se skrývají v osmi možných směrech). Na luštění ponechá žákům 15 minut. Skupiny soutěží o to, která najde v osmisměrce nejvíce pojmů.

 

Po skončení limitu a vyhlášení vítězné skupiny žáci z jednotlivých týmů chodí postupně zapisovat nalezené pojmy na tabuli a přitom každý pojem krátce vysvětlí. Spolužáci a učitel je doplňují.

 

Jakmile žáci vyčerpají všechny známé pojmy, zapisují také pojmy neznámé a celá třída spolupracuje na jejich objasnění. Učitel žákům prozradí, které pojmy v osmisměrce nenašli a co znamenají.

 

Alternativa

Osmisměrku mohou žáci vyřešit za domácí úkol nebo všichni společně na interaktivní tabuli.

 

Možná úskalí

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Za každý tým vyplněný pracovní list č. 19.

6) Co umí městská zeleň

Anotace

Týmy skládají puzzle a vytvoří dohromady velkou zelenou stěnu. Ujasní si a zopakují všechny funkce, které zeleň nejen ve městě plní.

 

Cíle

Žák vyjmenuje alespoň sedm funkcí zeleně a blíže objasní funkce související s utvářením mikroklimatu.

Žák popíše, jak městská zeleň prospívá lidskému zdraví.

 

Místo

Běžná třída.

 

Potřebný čas

45 minut.

 

Pomůcky

Pro každý tým: obálka s dílky puzzle (obálky neobsahují shodné obrazy).

 

Příprava učitele

Podle počtu týmů učitel zkombinuje obálky s různými puzzle tak, aby třída jako celek složila co nejvíce různých obrazů dřevin.

 

Pracovní postup

Učitel rozdá týmům obálky s rozstříhanými fotografiemi dřevin, které jsou časté ve městě. Dá žákům následující pokyny:

1. Složte puzzle - barevný obrázek stromu nebo keře (případně jeho části). Máte k dispozici více dílků, než potřebujete. Na spodní nebarevné straně jsou výroky o zeleni ve městě. Některé jsou pravdivé, jiné lživé. Abyste mohli složit obrázek stromu či keře, vyberte jen dílky s pravdivými větami.

2. Nejprve otočte všechny dílky černobílým rubem nahoru. Pak si přečtěte texty a rozdělte dílky na dvě hromádky, jednu se správnými větami, druhou se lživými. Hromádku s pravdivými větami otočte barevným lícem nahoru a složte svůj strom či keř.

3. Pokud se vám nedaří obrázek složit, pravděpodobně jste na začátku vybrali nesprávné dílky - zamyslete se znovu, které věty jsou pravdivé a které ne.

 

Žáci složí puzzle. Týmy si prohlédnou obrázky dalších týmů, všichni společně si pak přečtou věty na lícové barevné straně obrázku (shrnutí funkcí zeleně).

 

Učitel se ještě může vrátit k výrokům na rubu a projít je postupně s žáky: žáci řeknou, zda věta byla pravdivá nebo lživá, učitel objasní případné nejasnosti. Poté se učitel může zmínit i o záporech spojených s výskytem zeleně ve městech (narušování staveb kořeny, pylové alergie apod.)

 

Nakonec mohou všechny týmy připevnit své obrázky vedle sebe na nástěnku a prezentovat ostatním žákům ve škole. Bílý prostor na obrázku lípy lze využít k připsání komentáře nebo podpisu třídy.

 

Možná úskalí

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Za každý tým jeden složený obraz dřeviny (obrazy týmů se liší).

Zeleň ve městě - důležité pojmy

Zkoumání lokality z hlediska množství zeleně

Zkoumání teplotních poměrů lokality

Zkoumání prašnosti ovzduší s využitím dřevin

Co umí městská zeleň