ZŠ Školní, Školní 700, Praha 4, 147 00

Zeleň ovlivňuje mikroklima svého okolí - výpary obohacuje ovzduší o vodní páry, snižuje prašnost v ovzduší, zmírňuje extrémní teploty, snižuje rychlost větru, vysušování půdy a zvvyšuje zasakování srážkové vody.

Projektové aktivity (klíčové označeny *):

  • * Význam rostlin pro malý vodní koloběh
  • Zkoumání prašnosti ovzduší s využitím listnatých a jehličnatých dřevin
  • * Zkoumání lokality z hlediska množství zeleně
  • Zkoumání teplotních poměrů lokality
  • Zeleň ve městě - důležité pojmy
  • Co umí městská zeleň

PROČ JE ZELEŇ TOLIK DŮLEŽITÁ?

 

Zeleň je nezastupitelnou složkou městských sídel. Většina lidí vnímá vegetační kryt (spolu s členitostí terénu a sítí vodotečí) jako jeden z nejdůležitějších prvků utvářejících krajinný ráz města. Estetická a urbanistická funkce městské zeleně je nepochybná: díky ní vnímáme městské prostředí jako krásnější a příjemnější.

Zeleň plní i řadu funkcí ekologických: vytváří zdroje potravy a útočiště (tzv. ekologické niky) pro mnoho živočichů (především ptáky, savce, bezobratlé živočichy), čímž celkově zvyšuje diverzitu (rozmanitost) organismů.

Rostliny, především stromy, chrání svými kořeny půdu na svazích před erozí. Zpevňují i břehy vodních toků.

Neopomenutelné jsou také estetické funkce: zeleň spoluutváří krajinný ráz města, umožňuje nám vnímat střídání ročních období a má kladný vliv na naši psychiku.

 

VÝZNAM ZELENĚ PRO MIKROKLIMA

 

Poněkud opomíjené, ale velmi významné jsou mikroklimatické funkce zeleně. Těchto funkcí je přitom celá řada.

V procesu fotosyntézy rostliny využívají sluneční záření, vodu a vzdušný oxid uhličitý k tvorbě glukózy (tzn. cukru) a kyslíku. Ačkoli také rostliny dýchají kyslík, jeho produkce v procesu fotosyntézy je vyšší, než spotřeba při dýchání. Zeleň tedy produkuje kyslík.

Pro rostliny je nezbytný neustálý příjem vody, a to nejen pro samotnou fotosyntézu, ale také k transportu látek uvnitř rostlinného těla. Rostliny neustále přijímají vodu kořeny a vydávají vodu listy. Zeleň tak zvlhčuje vzduch. V důsledku odpařování vody také ochlazuje okolní prostředí. Lze to dobře vidět na termovizním snímku, pořízeném speciální kamerou citlivou na infračervené záření. Barvy na snímku nejsou skutečné, nýbrž vypovídají o teplotě daného povrchu. Nejteplejší povrchy jsou na snímku červené, chladnější žluté a zelené, nejchladnější modré. Nejteplejší povrchy jsou plech, beton, asfalt, které záření odrážejí zpět do vzduchu. Naopak zeleň záření pohlcuje. Nejchladnější bývají vzrostlé stromy. Tento rozdíl je markantní zejména v horkých dnech. Prostřednictvím vlhkosti a teploty vzduchu tedy zeleň výrazně ovlivňuje mikroklima daného prostředí.

Díky bohatému kořenovému systému je zeleň navíc schopna zadržování (retence) vody např. i v obdobích sucha, pomáhá udržovat hladinu podzemní vody.

K dalším mikroklimatickým funkcím zeleně patří např. schopnost zachycovat jedovatý přízemní ozón i vzdušný prach. Prach se usazuje na listech a při dešti je spláchnut na zem. Vzrostlé dřeviny plní funkci hlukové bariéry a zmírňují proudění větru, zabraňují vzniku vzdušných vírů a prudkým nárazům větru.

1) * Zeleň ve městě - důležité pojmy

 

Anotace

Při luštění osmisměrky a následném rozboru se žáci seznámí s hlavními pojmy týkajícími se městské zeleně a její úlohy v umělém ekosystému.

 

Místo

Třída, ideálně vybavená projektorem či interaktivní tabulí.

 

Potřebný čas

30 minut.

 

Cíle

Žák objasní pojmy ekosystém, ekologická nika, biodiverzita, a uvede příklady.

Žák objasní princip fotosyntézy a dýchání.

 

Pomůcky

pro každý tým: pracovní list č. 18

 

Příprava učitele

Není nutná.

 

Pracovní postup

Učitel uvede hodinu tím, že bude zaměřená na funkce, které městská zeleň (dřeviny i byliny) plní. Vyzve žáky, aby jmenovali některé vlivy zeleně, které poznali při aktivitách v předcházejících tematických celcích. Žáci vyjadřují své názory.

Učitel dá každému týmu pracovní list č. 18. Úkolem je vyluštit osmisměrku (nalézt co nejvíce slov a dvouslovních spojení, které se skrývají v osmi možných směrech). Na luštění ponechá žákům 10 minut. Upozorní, že v osmisměrce jsou také dvouslovná spojení. Skupiny soutěží o to, která najde v osmisměrce nejvíce pojmů. Luštění osmisměrky může být zadáno jako individuální domácí úkol.

Po skončení limitu a vyhlášení vítězné skupiny (soutěž má pouze motivační účel) žáci z jednotlivých týmů chodí postupně zapisovat nalezené pojmy na tabuli a přitom každý pojem krátce vysvětlí. Spolužáci a učitel je doplňují. V případě, že učitel promítá osmisměrku na interaktivní tabuli, žáci mohou pojmy škrtat.

Jakmile žáci vyčerpají všechny známé pojmy, zapisují také pojmy neznámé a celá třída spolupracuje na jejich objasnění. Učitel žákům prozradí, které pojmy v osmisměrce nenašli a co znamenají. Zaměří se na pojmy ekosystém, ekologická nika, biodiverzita, a uvede příklady.

Na závěr celou problematiku krátce shrne. Řekne žákům, že zeleň je ve městech důležitá, protože plní celou řadu důležitých funkcí, a že právě těmito funkcemi – na které již trochu poukázaly pojmy z osmisměrky – se budou zabývat v následujících aktivitách.

 

Úskalí aktivity

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Za každý tým vyplněný pracovní list č. 18.

2) * Zkoumání množství zeleně ve vybrané lokalitě

 

Anotace

S využitím ortofotografického snímku žáci mapují množství zeleně v problematické lokalitě. Zjistí, jaké přírodní krajině se městský ekosystém podobá z hlediska procentuálního zastoupení zeleně.

 

Místo

Problematická i kontrolní lokalita; následně třída.

 

Potřebný čas

60 minut (varianta pro mladší žáky), 70 minut (varianta pro starší žáky).

 

Cíle

Žák vysvětlí pojem ortofotomapa.

Žák se orientuje na ortofotografickém snímku, porovná jej se skutečností.

Žák zmapuje pomocí ortofotografického snímku výskyt vegetace ve vybraných lokalitách.

Žák porovná množství zeleně ve vybraných lokalitách.

 

Pomůcky

pro každý tým: digitální fotoaparát či mobilní telefon, ortofotomapa vybrané lokality, 2x pracovní list č. 19, případně 19 b (obtížnější verze), zvýrazňovací či obyčejné fixy 4 barev (červená, žlutá, zelená, modrá)

 

Příprava učitele

Učitel musí ověřit, zda na jedné ortofotomapě jsou obě lokality, v opačném případě je třeba vytisknout jinou další ortofotomapu.

 

Pracovní postup

Třída se přesune na problematickou lokalitu. Každý tým dostane ortofotomapu vybrané části zkoumané lokality. Učitel žákům krátce vysvětlí, co je ortofotomapa, k čemu se používá a jak s ní zacházet: „Jedná se o leteckou fotografii speciálně upravenou tak, aby bylo eliminováno zkreslení způsobené středovým promítáním a členitostí zemského povrchu. Většinou se používá v kombinaci s jinými podklady a slouží k terénnímu mapování či sestavování geografických informačních systémů (GIS). Potom učitel vyzve žáky, aby se během 10 minut prošli v lokalitě a ověřili, zda se situace na ortofotomapě shoduje s realitou. Pokud se po pořízení snímku lokalita změnila (výsadba nebo vykácení stromů, stavba apod.), žáci zaznamenají změny do pracovního listu.

Varianta pro 5 – 7. třídu

Žáci společně s učitelem projdou celé území zobrazené na ortofotomapě a zkontrolují, zda stav zobrazený na ortofotomapě odpovídá aktuální situaci. Pokud se zastoupení zeleně nějak proměnilo, změny v ortofotomapě očíslují, zapíší do poznámkového listu a zhodnotí, zda se jedná o změnu příznivou či nepříznivou.

V ortofotomapě žáci barevnými zvýrazňovači nebo obyčejnými fixy vyznačí 4 zóny dle zastoupení vegetace: 1) červeně (nebo růžově) – zónu bez vegetace (zastavěné plochy), 2) žlutě – zónu s mírným zastoupením zeleně (např. travnatý povrch), 3) zeleně – zónu s vysokým zastoupením zeleně (např. travnatý povrch s rozptýlenými stromy či keři), 4) modře – zónu s velmi vysokým zastoupením vegetace (např. souvislý keřový či lesní porost).

Na základě takto sestaveného plánu vegetace žáci seřadí zóny podle míry jejich zastoupení v dané lokalitě. Týmy doplní pracovní list. Pořídí fotografie každé vegetační zóny.

V případě dostatku času se třída přesune do kontrolní lokality, kde žáci dostanou nový pracovní list č. 19 a postupují stejným způsobem.

 

Příklad hotového plánu vegetace s vyznačenými zónami, místem pozorování a směry pořízených fotografií.

 

 

Varianta pro 8 – 9. třídu

Týmy pracují samostatně. Na základě plánu vegetace sestaveného dle popisu uvedeného výše a také v pracovním listu) žáci odhadnou procentuální zastoupení jednotlivých zón na zkoumaném území tak, že sečtou čtverce jednotlivých barev. V případě, že čtverce nejsou zcela vybarveny jednou barvou, sečtou také jejich vybarvené části (např. čtvrtiny). Jelikož je celkový počet čtverců roven 100, odpovídá počet čtverců jednotlivých barev jejich procentuálnímu zastoupení. Údaje žáci zaznamenají do tabulky a s pomocí bodovacích koeficientů přiřazených jednotlivým zónám vypočítají celkovou bodovou hodnotu vyjadřující zastoupení zeleně na zkoumané lokalitě (procentuální zastoupení dané zóny vynásobí přiřazeným koeficientem a výsledek vydělí 100).

Týmy doplní pracovní list. Pořídí fotografie každé vegetační zóny. V případě dostatku času se třída přesune do kontrolní lokality, kde žáci dostanou nový pracovní list č. 19 a postupují stejným způsobem.

Na závěr týmy porovnají obě lokality mezi sebou a prezentují si navzájem svá zjištění. Na základě srovnání s různými přírodními oblastmi uvedenými v pracovním listu konstatují, zda považují situaci ve zkoumané lokalitě za příznivou či nikoli.

Domácím úkolem žáků je překopírovat fotografie do počítače, uložit je ve formátu požadovaném učitelem a přinést je na příští hodinu.

 

Nadstavbová aktivita

Bližší seznámení s ortofotomapou (aktivita ve třídě s využitím pracovního listu č. 20).

 

Úskalí aktivity

Časová náročnost.

 

Povinné výstupy

Za každý tým vyplněný pracovní list č. 19 či dva tyto listy, fotografie všech 4 vegetačních zón, plán vegetace (ortofotomapa s vyznačenými zónami dle procentuálního zastoupení zeleně a místem pozorování s šipkami ve směru pořízených fotografií – viz obr.).

 

3) * Zkoumání teplotních poměrů na vybrané lokalitě

 

Anotace

Žáci se seznámí s principem fungování termovizní kamery. Porovnají termovizní snímek s běžnou fotografií a zjistí, jak zeleň ovlivňuje teplotní poměry v lokalitě. Při výtvarné aktivitě se pokusí napodobit termovizní snímek.

 

Místo

Problematická lokalita.

 

Potřebný čas

20 - 30 minut.

 

Cíle

Žák vysvětlí princip fungování termovizní kamery a význam různých barev na termovizním snímku.

Žák na základě fotografie či podle skutečné situace nakreslí obrázek napodobující termovizní snímek.

Žák vysvětlí, proč je povrch zeleně chladnější než zpevněný povrch (např. beton, asfalt).

 

Pomůcky

pro každý tým: digitální fotoaparát či mobilní telefon, ukázky termovizních snímků, ortofotomapa (stejná, s kterou žáci pracovali v předchozí aktivitě).

 

Příprava učitele

Není nutná.

 

Pracovní postup

Třída se přesune na území problematické lokality. Každý tým dostane jeden ukázkový termovizní snímek a běžnou fotografii městské krajiny. Ačkoli se nejedná o snímek pořízený ve zkoumané lokalitě, žáci se na něm naučí rozeznávat teplotní poměry a uvědomí si souvislost mezi teplotou a množstvím vegetace.

Žáci mají za úkol porovnat oba snímky a objevit princip, jakým jsou použity barvy na termosnímku. Učitel se ptá: „Co představují jednotlivé barvy na snímku? Jakou barvou se zobrazuje městská zeleň a jakou barvou zastavěné plochy? Čím je to způsobeno?“Učitel vysvětlí žákům, že termovizní snímek je pořízen speciální kamerou, která rozlišuje teplotu povrchu předmětů. Rozdíly teplot jsou na termosnímku znázorněny barevně – červeně nejteplejší povrchy, chladnější v pořadí žlutě, zeleně a modře. Učitel se zeptá žáků, jak je možné, že (přestože na všechna místa svítí slunce přibližně stejně intenzivně) jsou některé povrchy teplejší než jiné. Žáci vyjmenují různé možnosti (např. záleží na barvě, odrazivosti povrchu, struktuře, tepelné kapacitě látky apod.). Poté učitel shrne, že některé povrchy záření pohlcují a jiné odrážejí. Rostliny část záření využijí v procesu fotosyntézy k tvorbě glukózy. Chladnější povrch rostlin je způsoben také ochlazováním při odpařování vody.

Každá skupina si v problematické lokalitě stanoví jedno místo na území vymezeném ortofotomapou tak, aby jeho okolí bylo z hlediska zastoupení vegetace co možná nejrozmanitější. Ideálně by se mělo jednat o stejné místo, na němž žáci v předchozí aktivitě mapovali množství zeleně. Zde se žáci rozestaví do 4 nebo 5 různých stran (podle počtu žáků v týmu), vyfotografují svůj výhled a pak se pokusí namalovat obrázek, který by se podobal termoviznímu snímku (ve správných barvách). V plánu označí jak místo focení (resp. kreslení), tak směry pohledu.

V závěru hodiny si žáci prezentují svá díla.

Domácím úkolem žáků je překopírovat fotografie do počítače, uložit je ve formátu požadovaném učitelem a přinést je na příští hodinu. Žáci mohou provést stejnou aktivitu na kontrolní lokalitě jako nepovinný domácí úkol.

 

Srovnání běžného snímku a termovizního snímku.

Zdroj: http://www.ceskestavby.cz/clanky/ruzova-budoucnost-zelenych-strech-diky-novemu-materialu-22083.html

 

Úskalí aktivity

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Za každý tým ortofotomapa s vyznačením stanoviště a směrů fotografování; od každého žáka fotografie terénu a kreslená napodobenina termosnímku pořízená ze stejného stanoviště a ve stejném směru jako fotografie.

 

4) Zkoumání prašnosti ovzduší s využitím dřevin

 

Anotace

Žáci jednoduchým pokusem zjistí, jak dřeviny zachycují vzdušný prach.

 

Místo

Problematická i kontrolní lokalita.

 

Potřebný čas

Pět minut na každé lokalitě.

 

Cíle

Žák porovná prašnost ovzduší ve vybraných lokalitách.

Žák vysvětlí, proč jsou listy dřevin v některých lokalitách silně znečištěné.

Žák zdůvodní, proč je vhodné vysazovat ve městě jehličnany a stálezelené dřeviny.

 

Pomůcky

Fotografie poškození listů a jehlic (v elektronické podobě); pro každý tým digitální fotoaparát či mobilní telefon; pro každého žáka 2 vlhčené papírové ubrousky.

 

Příprava učitele

Není nutná.

 

Pracovní postup

Tento pokus provádí každý žák samostatně. Třída se přesune do problematické lokality, kde učitel rozdá každému jeden vlhčený ubrousek. Žáci si vyberou libovolnou dřevinu a setřou důkladně její list či jehličnatou větvičku (výše než 1 m nad zemí).

Třída se přesune na kontrolní lokalitu, kde žáci dostanou druhý ubrousek a provedou totéž. Porovnají znečištění ubrousků a oba vyfotografují vedle sebe. Ubrousky není nutné vyhazovat, nýbrž mohou posloužit při budoucí prezentaci.

Učitel se ptá: „Jaký podobný pokus jsme v minulosti prováděli? Jaké byly jeho výsledky? Co je zdrojem prachu? Jak nám škodí? Kde se prach usazuje v místech, kde nerostou stromy?“ Žáci předkládají své návrhy. Učitel zdůrazní, že v zimním období, kdy jsou stromy neolistěné, je prašnost vzduchu mnohem vyšší. Proto je velmi důležité vysazovat ve městech stálezelené keře (hlohyně, skalník, zimostráz apod.) a jehličnany, které zachycují prach celoročně. Učitel doplní, že je-li znečištění ovzduší příliš velké, jsou i dřeviny ohroženy. Podél frekventovaných silnic si můžeme všimnout poškození v podobě různých skvrn na listech nebo rezavých jehlic.

Domácím úkolem žáků je překopírovat fotografie do počítače, uložit je ve formátu požadovaném učitelem a přinést je na příští hodinu.

 

Úskalí aktivity

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Fotografie znečištěných ubrousků z obou lokalit, fotografie žáků při práci.

 

5) * Co umí městská zeleň

 

Anotace

Týmy skládají puzzle. Ujasní si a zopakují všechny funkce, které zeleň ve městě plní.

 

Místo

Běžná třída.

 

Potřebný čas

30 minut.

 

Cíle

Žák vyjmenuje 7 hlavních funkcí zeleně ve městě a blíže objasní funkce související s utvářením mikroklimatu.

Žák popíše, jak městská zeleň prospívá lidskému zdraví.

 

Pomůcky

každý tým: obálka s dílky puzzle

 

Příprava učitele

Podle počtu týmů učitel zkombinuje obálky s různými puzzle tak, aby třída jako celek složila co nejvíce různých obrazů dřevin.

 

Pracovní postup

Učitel rozdá týmům obálky s rozstříhanými fotografiemi dřevin, které jsou časté ve městě. Dá žákům následující pokyny:

1. Složte puzzle - barevný obrázek stromu nebo keře (případně jeho části). Máte k dispozici více dílků, než potřebujete. Na spodní nebarevné straně jsou výroky o zeleni ve městě. Některé jsou pravdivé, jiné lživé. Abyste mohli složit obrázek stromu či keře, vyberte jen dílky s pravdivými větami.

2. Nejprve otočte všechny dílky černobílým rubem nahoru. Pak si přečtěte texty a rozdělte dílky na dvě hromádky, jednu se správnými větami, druhou se špatnými. Hromádku s pravdivými větami otočte barevným lícem nahoru a složte svůj strom či keř.

3. Pokud se vám nedaří obrázek složit, pravděpodobně jste na začátku vybrali nesprávné dílky - zamyslete se znovu, které věty jsou pravdivé a které ne.

Žáci složí puzzle. Týmy si prohlédnou obrázky dalších týmů, všichni společně si pak přečtou věty na lícové barevné straně obrázku (shrnutí funkcí zeleně).

Učitel se ještě může vrátit k výrokům na rubu a projít je postupně s žáky: žáci řeknou, zda věta byla pravdivá nebo lživá, učitel objasní případné nejasnosti. Poté se učitel může zmínit i o záporech spojených s výskytem zeleně ve městech (narušování staveb kořeny, pylové alergie apod.

Nakonec mohou všechny týmy připevnit své obrázky vedle sebe na nástěnku a prezentovat tak ostatním žákům ve škole. Bílý prostor na obrázku lípy lze využít k připsání komentáře nebo podpisu třídy.

 

Úskalí aktivity

Nejsou.

 

Povinné výstupy

Za každý tým jeden složený obraz dřeviny (obrazy týmů se liší).