ZŠ Sázavská, Sázavská 5, Praha 2, 120 00

Retenční schopnost městské krajiny je s ohledem na zastavěnou plochu nesrovnatelně menší než ve volné krajině. Odtok dešťové vody kanály namísto vsaku do země negativně ovlivňuje městské klima. Žáci si vyzkouší, jakým způsobem zasakují vodu různé povrchy, vytvoří vlastní návrh úpravy blízké pro vodu nepropustné lokality a navíc vypočítají spotřebu pitné vody své domácnosti.

Problematika

Voda je látka mimořádných vlastností a mimořádného významu, život bez ní není možný. Ve vodě život vznikl, i lidské tělo je ze dvou třetin tvořeno vodou. Voda tvoří dvě třetiny zemského povrchu, a přesto je třeba s ní šetřit, protože ta, která je pro život nezbytná, je voda sladká. Celý svět řeší narůstající nedostatek pitné vody. V této souvislosti sílí trend jednak opakovaného použití vody (šedá voda), jednak využívání dešťové vody v běžném provozu domácností, lidé si pořizují sběrné nádrže, filtry a chytanou vodu používají např. na praní nebo splachování WC a na zahradách. Dešťovou vodu je tedy užitečné zachytit a využít. Ale nejen jako látku pro přímé použití. V městských aglomeracích, kde je velký podíl zástavby a zakrytých ploch, dešťová voda mizí kanály do odpadní vody a do řek a neplní jinou svoji důležitou funkci: funkci přirozeného zvlhčovače a termoregulátoru krajiny. V první části programu se proto žáci seznámí s možnostmi, jak lze dešťovou vodu ve městě zdržet, nechat zasáknout a umožnit jí znovu se odpařit. Slouží k tomu různé stavební úpravy měnící velké městské nepropustné plochy, například střechy nebo parkoviště, v plochy zelené. Setkají se tak s pojmy jako štěrkotrávník, zatravňovací dlaždice nebo zelená střecha. V druhé části programu mají žáci příležitost vyzkoušet si některé techniky v praxi a vytvoří vlastní návrh řešení revitalizace konkrétního místa, které se pokusí změnit způsobem vyhovujícím potřebě zachování retenční schopnosti krajiny. Získají tak jasnou představu o tom, jak se moderními a často nákladnými metodami ve městech vracíme k modelu, který je přirozený a ve volné krajině běžný.

Cíle

  1. Žák popíše, odkud a jak je Praha zásobovaná vodou a kam putuje použitá voda z domácností.
  2. Žák vyjmenuje alespoň 3 způsoby, jak lze v domácnosti využívat dešťovou vodu.
  3. Žák vypočítá svou osobní denní spotřebu vody.
  4. Žák provede zasakovací zkoušku čtyř různých vybraných povrchů a zhodnotí ji.
  5. Žák uvede, proč je vybrané místo, řešené z hlediska retence dešťové vody nevyhovujícím způsobem, nevhodné, hledá řešení jeho proměny v diskusi.
  6. Žák navrhne ve skupině projekt navštíveného místa a připojí k němu vysvětlující legendu.
  7. Žák prezentuje návrh své skupiny a předvede výsledky své zasakovací zkoušky.

Pomůcky

Brožura (podle počtu žáků, kopie); popisky rolí s visačkami (dle počtu žáků); rozpisy činností jednotlivých rolí; 4 x fotoaparát; tištěné pracovní listy ZASAKOVACÍ ZKOUŠKA; dvě fotografie A4 na skupinu (půdorys + náhled, parkoviště Kaufland na Spojovací, tramvajová točna na Spojovací); zalaminované termosnímky města (4x); zalaminované fotografie s typy savých povrchů (4x); zalaminované družicové snímky okolí školy (4x); nůžky; pastelky + barevné fixy; 2x provázek (délka cca 8m a 6m) + 8 stanových kolíků; podložky; 2litrové PET lahve (4x); plastový válec (4x); plastelína; dataprojektor k závěrečné prezentaci

Klíčová slova

Retenční schopnost krajiny

Retenční schopnost krajiny znamená schopnost zadržet vodu, která se v daném území vyskytuje. Snižuje se napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysušováním mokřadů, snižováním rozlohy lesů plošnou výstavbou komunikací, sídlišť, apod.

http://vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/index.php?article=54


Srážkový úhrn

Srážkový úhrn je množství srážek spadlých na určitou plochu za určitý čas.

V. Cílek a kol.: Voda v Krajině, AOPK ČR, Consult Praha 2004


Zelená střecha

Zelenou střechou domu rozumíme střechu domu nebo garáže, kdy dochází k absorpci dešťové vody na vhodném půdním substrátu, současně s izolací a ochranou povrchu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%A1_st%C5%99echa


Šedá voda

Šedá voda je odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky, kterou lze, po přečištění v jednoduché čistírně, znovu použít (ne však jako pitnou, pouze ke splachování WC nebo k zalévání).

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663


Kořenová čistírna

Kořenová čistírna je přírodní čistírna, využívající přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se o umělý mokřad. Kořenové čistírny využívají samočistící pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí za spoluúčasti rostlin.

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663


Deratizace

Hubení škodlivých hlodavců. Podle použitých prostředků máme metody mechanické (pasti na myši apod.), chemické (užívající jedy - rodenticidy) a ostatní, jako je umělé rozšíření chorob mezi populaci hlodavců či využití jejich přirozených nepřátel, např. koček.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Deratizace


Upozornění

Silné stránky

  • Závěrečná diskuze nad projekty
  • Seznámení se s možnými riziky od škůdců

Slabé stránky

  • Náročnost závěrečné části na organizaci
  • Překrývání závěrečných prezentací s výrobou posteru
  • Nerovnoměrné podmínky při práci na zasakovací zkoušce
  • Malá náročnost výstupů-rychlé zpracování

Příležitosti

  • Osobní prožitek z pobytu v terénu
  • Nový pohled na městskou krajinu
  • Tvůrčí přístup při řešení projektů

Hrozby

  • Velmi špatné počasí (závislost programu na terénní práci)
  • Nespolupracující pedagogové, strach ze zodpovědnosti při přesunu
  • Problémy s časovým rozvržením práce ve třídě (nevyrovnané aktivity žáků)

Skupiny

4 a CML

  • Eichler Filip (9.A)
    fotograf
  • Lubert Martin (9.A)
    experimentátor, časoměřič
  • Linger Tomáš (9.A)
    komunikátor, mluvčí
  • Křížek Jakub (9.A)
    zapisovatel, kartograf, výtvarník
  • Janoš Jakub (9.A)
    projektant, organizátor

5 špičáků

  • Urban Sebastian (9.A)
    experimentátor, časoměřič
  • Karlíčková Marie (9.A)
    fotografka
  • Jansa Jakub (9.A)
    projektant, organizátor
  • Hrdlička Tadeáš (9.A)
    komunikátor, mluvčí
  • Hezinová Adéla (9.A)
    zapisovatelka, fotografka, výtvarnice

H5O

  • Švec Jaroslav (9.A)
    organizátor, projektant
  • Víravský Jan (9.A)
    mluvčí, komunikátor
  • Šantl Daniel (9.A)
    experimentátor, časoměřič
  • Mazáč David (9.A)
    fotograf
  • Doležal Jakub (9.A)
    výtvarník, fotograf, zapisovatel

Orosená kapota

  • Soukalová Tereza (9.A)
    komunikátorka, experimentátorka
  • Starostová Anna (9.A)
    výtvarnice, fotografka, zapisovatelka
  • Repková Zuzana (9.A)
    projektantka, organizátorka
  • Horská Kristýna (9.A)
    experimentátorka, časoměřička
  • Chalupová Natálie (9.A)
    časoměřička, experimentátorka
  • Křížová Barbora (9.A)
    fotografka

Praha žije

  • Zahrádka Ladislav (9.A)
    experimentátor, časoměřič
  • Vajner Martin (9.A)
    projektant, organizátor
  • Lupínek Šimon (9.A)
    fotograf
  • Jiroušek Jakub (9.A)
    komunikátor, mluvčí
  • Domanský Miroslav (9.A)
    zapisovatel, fotograf, výtvarník

Zprávy

4 a CML

Žáci třídy 9.A ze ZŠ Sázavská se ve dnech 17. 10., 23.10., 1.11. a 7.11. 2012 zúčastnili 4 denního projektu Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 aneb Voda, my a Praha 2 v projektových dnech, který finančně podpořila MČ Praha 2. V rámci tohoto projektu se žáci věnovali problematice vody hlouběji a podrobněji oproti jednodennímu projektu Město do kapsy, níže jsou tedy k nahlédnutí cíle 4 jednotlivých projektových dní.


5 špičáků

Žáci třídy 9.A ze ZŠ Sázavská se ve dnech 17. 10., 23.10., 1.11. a 7.11. 2012 zúčastnili 4 denního projektu Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 aneb Voda, my a Praha 2 v projektových dnech, který finančně podpořila MČ Praha 2. V rámci tohoto projektu se žáci věnovali problematice vody hlouběji a podrobněji oproti jednodennímu projektu Město do kapsy, níže jsou tedy k nahlédnutí cíle 4 jednotlivých projektových dní.


H5O

Žáci třídy 9.A ze ZŠ Sázavská se ve dnech 17. 10., 23.10., 1.11. a 7.11. 2012 zúčastnili 4 denního projektu Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 aneb Voda, my a Praha 2 v projektových dnech, který finančně podpořila MČ Praha 2. V rámci tohoto projektu se žáci věnovali problematice vody hlouběji a podrobněji oproti jednodennímu projektu Město do kapsy, níže jsou tedy k nahlédnutí cíle 4 jednotlivých projektových dní.


Orosená kapota

Žáci třídy 9.A ze ZŠ Sázavská se ve dnech 17. 10., 23.10., 1.11. a 7.11. 2012 zúčastnili 4 denního projektu Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 aneb Voda, my a Praha 2 v projektových dnech, který finančně podpořila MČ Praha 2. V rámci tohoto projektu se žáci věnovali problematice vody hlouběji a podrobněji oproti jednodennímu projektu Město do kapsy, níže jsou tedy k nahlédnutí cíle 4 jednotlivých projektových dní.


Praha žije

Žáci třídy 9.A ze ZŠ Sázavská se ve dnech 17. 10., 23.10., 1.11. a 7.11. 2012 zúčastnili 4 denního projektu Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 aneb Voda, my a Praha 2 v projektových dnech, který finančně podpořila MČ Praha 2. V rámci tohoto projektu se žáci věnovali problematice vody hlouběji a podrobněji oproti jednodennímu projektu Město do kapsy, níže jsou tedy k nahlédnutí cíle 4 jednotlivých projektových dní.