Propustnost povrchů jsme zkoumali ve školní zahradě. Rozdíl v propustnosti byl znatelný u všech povrchů.

Zjistili jsme, že:

• Asfalt nepropouští vůbec (voda na něm zůstává stát, dokud se neodpaří).
• Trávnaté plochy propouští vodu poměrně dobře pouze v těch místech, kde přes ní nechodí obyvatelé a neparkují auta.
• Nejrychleji se voda vsákla v písku.
• Voda se téměř nevsakovala na udusané cestičce na trávníku.

Závěr:

• Špatná propustnost povrchů je způsobená hlavně nadměrnou zástavbou.
• Praha 14 má vysoké procento zastavěné plochy a plochy pokryté asfaltem, nebo chodníky, to znamená, že tyto povrchy brání vsakování vody.
• Zkracování cesty přes travnaté plochy zmenšuje plochu, kterou se může voda vsakovat – děti si zkracují cestu přes travnatou plochu před školou, přestože kolem školy vede dostatečně široký chodník. Sešlapáním dochází ke zmenšení propustné plochy o 45 metrů čtverečných.

Závěr:

Je třeba věnovat trvalou pozornost a péči zatravněným plochám, více propagovat správnou péči o travnaté ploch a ve škole informovat žáky o tom, aby si nezkracovali cestu přes zatravněné plochy.

Ke zlepšení hospodaření s vodou mají také přispět zelené střechy, které má škola od roku 2021 a podzemní nádrže, které zachycují dešťovou vodu, která má další široké využití. Naše školní zahrada ve výukové části disponuje rozsáhlou zatravněnou plochou, která nám poskytuje také dobré prostředí pro výuku. Trávníky zadržují vodu, stromy poskytují stín a poměrně pestré zastoupení bylin má také vliv na biodiverzitu tohoto místa.